P. Bidrman: Když se řekne domácí úkol, vybaví se mi
Další strávený čas psaním dú.
Potom prosím o radu strejdu.
Strejdo pomoz, nevím si s tím rady,
tohle přeci musíme dát dohromady,
já už nechci další pětku,
já nechci další poznámku,
proč u toho musím trčet až do pátku?
Proč a na co domácí úkoly?
Nevím co s tím,
Co se stým úkolem mým?
Co z toho budu mít?
Jen další čas strávený,
A tím pádem ztracený.
Proč děti musí dostávat úkoly?
Aby se naučili to, co neumí.
Proč musí být úkoly tak strašně těžký,
když z toho vždy jsou samý pětky,
proč to nemůže být jen 1+1?
Protože by nám s tím pomáhal strejda. Můj strejda Jenda.
Už jsem na to přišel, musím mít kalkulačku.
A od paní učitelky dostanu jedničku.