M. Jankovcová: Rozhovor se židlí
N: Odkud jste?
Ž: Můj majitel, pan Novák, mě koupil v Ikee.
N: Je na vás hodný?
Ž: Já jsem židle od počítače. Někdy si vezme i jídlo a celou mě umaže.
N: A umyje vás?
Ž: Jen to setře utěrkou! Pak si ke mně sedne a zase hraje hry.
N: Přála by jste si jiného majitele?
Ž: Ani ne! Pan Novák není ani tak těžký, takže mě nebolí nohy, když na mně sedí!
N: Máte v domě kamarádku?
Ž: Ano!!! V obývacím pokoji je pohovka a o patro výš je moje sestra, ale moc se nevídáme, protože jak už jsem řekla, je o patro výš.
N: Máte nějaké tajné přání?
Ž: Přeji si abych byla měkkoučká a aby na mně jednou seděl třeba sám prezident!
N: Už na vás seděl někdo významný?
Ž: Ne, bohužel! Ale myslím si, že jsem docela hezká (akorát bych asi potřebovala nový nátěr), takže by na mně někdy někdo významný zasednout mohl!
N: Máte nějakou „schopnost“?
Ž: Můžu mít různé polohy: nahoru, dolů a opěradlo se dá stlačit dozadu.
N: Děkuji za rozhovor!
Ž: Nemáte zač. Ráda jsem odpověděla! (M. Jankovcová, 8. B, 13 let)